|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
A bylo mi ráno
ten okamžik slunce a karmínových mraků
kdy andělé se mění na holuby
a první paprsek světla, který probodne srdce
je tím co otevírá cestu
jsem, jako ten kdo první vstane
když držím v ruce horký čaj tvého probuzení
a v touze opět zakusit vteřinu smrti
zjistím, že mé paže neunikly kruhu, s nímž tě objímám
protože ti, kteří již jednou zemřeli
jsou pouze přítomni svému tělu
ale je těžké je najít
neboť se neustále dívají k nebesům
a dál
vím, jsem příčinou všech déjà vu
když doteky zastavuji čas
pohledem do očí zapaluji hvězdy
jež máme uvnitř stejně jako psi
a slovy, která jsou bez atomů
šeptám z milenců bezejmenných měst
neboť při návratu
ze Síriů i okamžiků s obilím
je těžké nalézt stopy již jednou viděného
a spatřit tuto přítomnost
v níž každé tvoje vlasy
jak tráva stejně hoří snem
|
|
|
